Jak si vybrat penzijní fond, který vydělá

Důležitější pro to, jak se budete mít v penzi, je nastavit vhodnou investiční strategii, při prvním zakolísání trhů se nevyděsit a pokračovat ve spoření.

Zatímco staré penzijní připojištění garantovalo nezáporné výnosy, nové účastnické fondy by dlouhodobě měly vynášet více výměnou za trochu adrenalinu. Konečně mohou začít skutečně investovat, nejen parkovat peníze ve státních dluhopisech. Start byl sice pomalejší a některé menší fondy už prošly sloučením, protože včas nedosáhly zákonem požadovaného objemu majetku, to ale neznamená, že jde o špatný produkt.

Jen je ho třeba správně využít. Naprostá většina klientů volí konzervativní fondy, jsou v nich tři čtvrtiny z aktuálně naspořených pěti miliard korun. Státní podpora je tak velké lákadlo (a marketing penzijních společností ji patřičně zdůrazňuje), že je snadné úplně zapomenout na vhodnou investiční strategii. 

Pokud se teprve chystáte začít spořit a zbývá vám do penze více než 20 či 30 let, měli byste zvážit přinejmenším vyvážený fond. Ale i ti, kterým zbývá do penze jen pár let, mohou vydělat. Ukážeme si to na příkladech.

Příklad 1: Spoření na poslední chvíli

Paní Nová má sedm let do penze a chce ještě něco naspořit. Do doplňkového penzijního spoření (DPS) bude ukládat 2 000 korun měsíčně, ale protože se bojí rizika, zvolí konzervativní fond.

Přehled fondů

  • Povinné konzervativní: jejich založení ukládá správcům zákon; neinvestují vůbec do akcií, převažují státní dluhopisy
  • Ostatní konzervativní: nepatrně méně konzervativní než ty první
  • Vyvážené: typicky investují max. 40 % do akcií, zbytek do dluhopisů.
  • Dynamické: typicky investují až 80 % do akcií.

Pro ilustraci předpokládejme zhodnocení jedno procento ročně. Protože na první tisícikorunu dostane klientka státní podporu 230 korun a druhou si může odečíst od daňového základu, efektivní zhodnocení za sedm let nebude jen jedno procento, ale mnohem vyšší: 5,9 procenta ročně.

Včetně výnosu ze státní podpory tak naspoří paní Nová zhruba 207 tisíc korun (pro jednoduchost předpokládáme, že 1 800 korun uspořených na dani vloží na konci roku do penzijního fondu).

I bez rizika tedy slušně vydělá, takže pro ni je konzervativní fond dobrá volba. Ostatně penzijní společnosti mají povinnost do konzervativních fondů převést prostředky klienta pět let před jeho penzijním věkem, pokud to výslovně neodmítne.

Příklad 2: Mladý a zodpovědný

U mladého klienta je to ale trochu jinak. Panu Mládkovi je 30 a začíná spořit tisíc korun měsíčně. Do penze podle současných předpokladů půjde v 68 letech. Když si zvolí konzervativní fond, při stejném zhodnocení naspoří za 38 let 684 tisíc korun. To není špatná suma, ale jaká výsledná míra výnosu? Pouhá dvě procenta ročně.

Ať už bude zhodnocení samotného fondu jakékoliv, na takto dlouhém horizontu se státní podpora „naředí“ a k efektivní výnosové míře přidá jen zhruba jedno procento ročně. Jinak řečeno, když si zvolíte ultra-konzervativní fond s nízkým očekávaným zhodnocením, státní podpora z vás milionáře neudělá.

Pokud by se pan Mladý odvážil investovat dynamicky, například při pětiprocentním výnosu naspoří (i se zmíněnou brzdou v podobě převedení do konzervativního fondu v posledních pěti letech před důchodem) přes 1,3 milionu korun. Každé procento ročního zhodnocení navíc znamená díky dlouhému horizontu statisícový rozdíl v naspořené sumě.

Výnos samozřejmě není garantovaný, ale příklad ukazuje, že na volbě investiční strategie záleží.

 

Zajímají vás další příklady?

Chcete vědět, co nabízejí penzijní společností?

Čtěte dál.

 

Aleš Tůma, analytik Partners

(Článek vyšel na iDNES.cz.)

 

 

 


Získejte více informací

Výše zadané osobní údaje využijeme za účelem Vašeho kontaktování a poskytnutí rady, a to ve lhůtě 3 měsíců od odeslání osobních údajů. Více informací o zpracování osobních údajů našich klientů (včetně potenciálních) naleznete zde.

Sdílet stránku

Máte vypnutý javascript. Pro správné fungování stránek je třeba jej povolit.