Půjčky bez dokládání příjmů zpřísňují

Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů se nemohou spoléhat jen na údaje, které uvedou sami zájemci v žádosti o půjčku. Měli by je alespoň jednoduchým způsobem ověřovat, tedy například vyžadovat potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. 

Půjčka bez dokládání příjmů? Buďte přísnější, varuje soud

 Až k němu se dostal spor „splátkové společnosti“ Day To Day s Českou obchodní inspekcí. Firma se totiž nesmířila s pokutou za porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Podle inspekce nepostupovala společnost s „odbornou péčí“ při posuzování žadatele o úvěr, když jí k poskytnutí úvěru stačilo jen čestné prohlášení o výši příjmů.

Výklad pojmu „odborná péče“, jímž nyní Nejvyšší správní soud potvrdil názor České obchodní inspekce, může přinést komplikace dalším poskytovatelům úvěrů. Typicky jde o „neznačkové“ společnosti, které lákají potenciální klienty na „půjčku bez doložení příjmů“ a současně nevyužívají některý z „registrů dlužníků“. Současně tento výklad může ztížit dostupnost takových úvěrů.

Co je odborná péče

Podle zákona o spotřebitelském úvěru, účinného od roku 2011, je potenciální věřitel před uzavřením smlouvy „povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti“.

Společnosti Day To Day stačil k poskytnutí úvěru formulář prohlášení o příjmových a majetkových poměrech žadatele, obsahující údaj o čistém měsíčním příjmu, zdroji příjmů, celkových měsíčních výdajích a majetkové hodnotě ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví žadatele – vše ale pouze ve formě čestného prohlášení. Žadatel také uvedl, že neužije úvěr k řešení své platební neschopnosti tak, že by následně neměl peníze na splácení tohoto úvěru.

Firma se bránila tím, že podrobnější ověřování takzvané bonity je namístě jen při pochybnostech o tvrzení dlužníka, nikoliv tedy vždy. Dlužníci jsou podle ní svéprávné osoby a není důvod, aby za ně věřitel fakticky rozhodl, zda mohou, či nemohou úvěr sjednat – lidé jsou si vědomi, co sjednávají a zda budou své závazky schopni plnit. Žadatel, který úmyslně uvede nepravdivé údaje, se navíc může dopustit trestného činu úvěrového podvodu.

Ničím nepodložená tvrzení nestačí

Česká obchodní inspekce ale namítala, že odpovědnost za posouzení nemá mít pouze spotřebitel. S inspekcí souhlasil i Krajský soud v Ostravě, k němuž se společnost Day To Day odvolala. Součástí odborné péče je podle soudu taková obezřetnost, která se nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale vede k jejich prověření, respektive požadavku na jejich doložení – například potvrzením od zaměstnavatele, telefonickým ověřením u zaměstnavatele, předložením výplatních pásek nebo výpisem z bankovního účtu žadatele. Odbornou péčí není spolehnutí se na domněnky vystavené na nepodložených sděleních, uvedl soud.

Společnost pak neuspěla ani u Nejvyššího správního soudu. Také podle něj se odbornou péčí rozumí aktivní vynaložení patřičného úsilí, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Smyslem je ochrana před rizikovými úvěry a rostoucím zadlužením domácností. Nejvyšší správní soud odkázal i na unijní směrnici, z níž tuzemský zákon vychází.

 Celý článek si přečtete zde.

 

Petr Kučera, Peníze.cz


Získejte více informací

Výše zadané osobní údaje využijeme za účelem Vašeho kontaktování a poskytnutí rady, a to ve lhůtě 3 měsíců od odeslání osobních údajů. Více informací o zpracování osobních údajů našich klientů (včetně potenciálních) naleznete zde.

Sdílet stránku

Máte vypnutý javascript. Pro správné fungování stránek je třeba jej povolit.