Investiční životní pojištění: Nová pravidla

 

Daňové odpočty u životního pojištění dostanou nová pravidla. Takzvaná „průtoková ížetpéčka“ jako cesta, jak zaměstnancům vyplatit část peněz a vyhnout se povinným odvodům, končí. Možnost uplatňovat daňové odpočty ale zůstává. Poradíme, jak postupovat, abyste o daňové výhody u stávající pojistky nepřišli.

 

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění patří k oblíbeným benefitům. Nejen u zaměstnanců, ale i u zaměstnavatelů.

„Někteří zaměstnavatelé ve snaze ušetřit na odvodech sociálního a zdravotního pojištění snižují hrubé mzdy svým zaměstnancům a rozdíl mezi původní a sníženou mzdou převádějí na životní pojištění. ‚Benefit‘ se v rámci pojištění rozdělí na takzvané běžné a mimořádné pojistné. A právě část peněz – samozřejmě poměrově výrazně vyšší – vyvedených jako mimořádné pojistné může zaměstnanec z pojistné smlouvy každý měsíc vybrat,“ vysvětluje specialista firemních obchodů Partners Lukáš Škopek. Z částky odvedené na životní pojištění zaměstnavatel, ani zaměstnanec neplatí zdravotní a sociální pojištění. „Měsíčně se dá takto ‚odklonit‘ dva a půl tisíce, ročně tedy suma sumárum 30 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel může na zákonných odvodech ušetřit na každém zaměstnanci až 10 200 korun ročně,“ vypočítává Lukáš Škopek.

Co se zaměstnanci (ne)vyplatí

Zaměstnanci se ovšem z dlouhodobého hlediska takové využívání „průtokového investičního životního pojištění“ vyplatit nemusí. „Výše hrubé mzdy a její případné snížení má přímý vliv na budoucí starobní důchod, nemocenské dávky včetně ošetřovného a náhrady za dovolenou či výši podpory v nezaměstnanosti,“ upozorňuje Lukáš Škopek. A dodává, že ani pro zaměstnavatele nebyl postup bez rizika: „Podle platné legislativy se to dá vyložit jako obcházení zákona. Zaměstnavatelé tak na sebe můžou „zbytečně upozorňovat“ správce daně, který jim v krajním případě může odmítnout platby uznat jako daňový náklad, a to i několik let zpětně.“

Podmínky přitvrdí

Státní kasa kvůli této (legální) kličce přichází o peníze a vláda to chce změnit. Příslušná novela už ve Sněmovně prošla třetím čtením. Účinná bude s největší pravděpodobností od ledna. Kromě příspěvků zaměstnavatele se změny dotknou i daňového zvýhodnění člověka, který si životní pojistku platí.

Platby na pojistné (vaše, nikoli příspěvky zaměstnavatele) si můžete odečítat z daňového základu – strop odpočtu dělá dvanáct tisíc ročně. Seznam podmínek, které budete muset splňovat, abyste na daňový odpočet dosáhli a abyste mohli čerpat „daňově zvýhodněný“ příspěvek zaměstnavatele, se ovšem kvůli tažení proti zneužívání průtokových pojistek rozšíří.

Pozor, kdo volá! Pozor, kdo vás láká!

Stalo se už smutnou tradicí, že kdykoli dojde k nějaké zákonné či jiné změně, která by si mohla žádat třebas jen mírnou úpravu pojistných smluv, vyrojí se celá hejna zaručených expertů, kteří chtějí přispět radou (čtěte: namastit si na vás kapsu). Právě v těchto obdobích mívají jednoduchou práci: přesvědčit člověka, že kvůli změně zákona nutně potřebuje novou smlouvu – nyní tedy proto, že by s tou starou údajně přišel o daňové zvýhodnění – a včas mu přistrčit propisku. Ve výsledku to může přijít draho. Na Peníze.cz jsme před podobnými praktikami různých samozvaných kontrolorů smluv varovali už několikrát:

Nenechte se oblafnout. Nejlíp uděláte, když úpravu své pojistné smlouvy prodiskutujete se svým finančním poradcem nebo interním poradcem pojišťovny na pobočce, kam jste zvyklí chodit.

Kdo může odpočet uplatnit. A jak to bude od ledna

Platby na životní pojištění si dnes můžete ze základu daně odečítat v případě, že pojistné plnění bude dle smlouvy vyplaceno nejdřív ve vašich šedesáti letech a zároveň nejdřív po pěti letech od uzavření smlouvy. Je-li životní pojistka sjednaná „na dožití“, tedy tak, že vám peníze budou vyplaceny, až dosáhnete určitého věku, musíte ještě splňovat podmínku minimální pojistné částky při dožití – u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let dosahuje čtyřiceti tisíc korun, u smluv s pojistnou dobou šestnáct a víc let sedmdesáti tisíc korun. Toto pravidlo platí u tzv. kapitálového životního pojištění.

Od roku 2015 k tomu jedna zásadní podmínka přibude: kdo bude chtít využívat daňové úlevy, nebude moct peníze z pojistky průběžně vybírat, dostanete se k nim nejdřív v šedesáti letech. U životních pojistek, kde se uplatňují průběžné výběry, pojištěný člověk nebude moct uplatnit daňový odpočet a příspěvek zaměstnavatele se bude danit stejně jako mzda.

„Změna v oblasti podpory soukromého životního pojištění je činěna v kontextu snahy navrátit tomuto daňovému benefitu původní charakter, tedy podporovat spoření na stáří,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Radek Ležatka.

Jak se zařídit, abyste o daňové úlevy nepřišli

Kdo bude chtít požívat daňové výhody u investičního životního pojištění i nadále, bude se muset s pojišťovnou dohodnout na změně pojistné smlouvy, která znemožní jakékoli průběžné výběry bez ukončení smlouvy. Tato změna by měla proběhnout do 31. března 2015. „Pojišťovny pravděpodobně zvolí takzvanou pasivní akceptaci, tedy rozešlou dodatky, a kdo jej písemně neodmítne ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že dodatek uzavřel,“ odhaduje Petr Šafránek z Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR.

Bez dodatku se ovšem neobejdete (nestačí tedy jen peníze nevybírat) – zákon totiž vyžaduje, aby zákaz výběru byl smluvně sjednanou podmínkou. U nových smluv bude takové ujednání patrně zakotveno přímo ve smlouvě. Případně si budete moct zvolit smlouvu, která bude průběžné vybírání peněz umožňovat – na pojištění se pak ale nebudou vztahovat žádné daňové výhody.

Vypovědět smlouvu předčasně se nevyplatí: budete „dodaňovat“

Kdo zmiňovaný dodatek ke smlouvě odmítne, nebude moct počínaje zdaňovacím obdobím 2015 uplatňovat daňové výhody spojené s životním pojištěním; jiných „postihů“ se ovšem bát nemusí.

Jiná situace nastane u člověka, který dodatek odmítne a zároveň pojistnou smlouvu předčasně – tedy před dosažením šedesáti let věku a dovršením šedesáti měsíců trvání smlouvy – ukončí. V takovém případě totiž budete muset „dodanit“ daňové odpočty za deset let zpětně, včetně příspěvku zaměstnavatele. „Příspěvky zaměstnavatele připsané do konce roku 2014 zdaní pojišťovna srážkovou daní ve výši patnácti procent. Klient nebude doplácet žádné pojistné na sociální a zdravotní pojištění,“ upřesňuje Petr Šafránek. Rušit stávající pojistnou smlouvu se tak rozhodně nevyplatí.

Další možnou variantou je, že dodatek přijmete, ovšem smlouvu nakonec stejně předčasně vypovíte – tedy před dosažením šedesáti let věku a pěti let trvání smlouvy. Pak budete muset taktéž „dodanit“ daňové odpočty za posledních deset let. „A současně zdanit příspěvky zaměstnavatele připsané po prvním lednu 2015 jako příjem ze závislé činnosti – tedy aktuální sazbou daně z příjmů platnou v roce, kdy k ukončení smlouvy došlo,“ upozorňuje Petr Šafránek. Co zatím není jasné, je to, jestli byste z těchto příspěvků nemuseli odvést také pojistné na sociální a zdravotní pojištění rovněž podle sazeb platných v roce, kdy k ukončení došlo. Příspěvky zaměstnavatele připsané do konce roku 2014 zdaní pojišťovna patnáctiprocentní srážkovou daní, pojistné na zdravotní a sociální pojištění z nich doplácet nebudete.

Zaměstnavatelé se naopak žádného zpětného „dodaňování“ a doplácení obávat nemusejí.

„Povinnost „vrátit to, co na daních bylo ušetřeno“ výslovně připadá tomu, kdo smlouvu porušil, tedy zaměstnanci. Zaměstnavatele se daná úprava v tomto smyslu nedotkne, a to dokonce ani v oblasti sociálního a zdravotního pojištění,“ komentuje mluvčí Ministerstva financí.

 

Zdroj: Peníze.cz


Životní pojištění na míru

Výše zadané osobní údaje využijeme za účelem Vašeho kontaktování a poskytnutí rady, a to ve lhůtě 3 měsíců od odeslání osobních údajů. Více informací o zpracování osobních údajů našich klientů (včetně potenciálních) naleznete zde.

Sdílet stránku

Máte vypnutý javascript. Pro správné fungování stránek je třeba jej povolit.