S čím (si) má umět poradit pravý finanční poradce

 

Úplnou náhodou jsem včera potkal známého, se kterým jsme se nějakou dobu neviděli. Když přišla řeč na práci, vytáhnul vizitku, na které pod jeho jménem stálo finanční poradce.

 

 

"Už to dělám celkem dlouho.“ Na logickou otázku jsem dostal neuvěřitelnou odpověď. „Celkem dlouho“ v tomhle případě znamená devět měsíců!

Ať je to, jak je to, nás finančních poradců je na trhu ohromné množství a kvalita námi poskytovaných služeb je široce rozmanitá. Stát se občas snaží „nějak“ regulovat počty lidí, kteří „dělají do financí“, ale dvakrát se mu nedaří. Aktivní jsou i finanční instituce, leč se stejným výsledkem. A tak jediným kvalitu ověřujícím článkem zůstává klient. Jenže jak má klient – většinou laik – poznat, že před ním sedí skutečný poradce, a nikoliv prodavač?

Odpověď je velmi nesnadná, ale můžeme snad aspoň zhruba vymezit oblast, kde ji hledat; najít jakési minimum, které by měl poradce zvládnout, aby si poradce říkal právem.

Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích zatím zajímá hlavně lidi z branže: pojišťovny a jejich zaměstnance, pojišťovací agenty a finanční poradce. Jejím proklamovaným cílem je ale ochrana spotřebitele. Zpřehlední a pročistí trh?

Necháte se operovat doktorem čerstvě po promoci?

Nejdřív je zapotřebí vyslovit nějakou, alespoň pracovní definici finančního poradce. Od té může každý člověk individuálně rozšiřovat svá očekávání a požadavky. Zkusil bych navrhnout třeba takovou: „Poradce dlouhodobě buduje vztahy se svými klienty. Soustavně se vzdělává a zdokonaluje ve své profesi, aby vždycky dokázal klientům poskytovat nestranné a kvalifikované rady, které budou ladit s jejich požadavky a potřebami. Jeho poradenství nekončí podpisem smlouvy: klient by měl vědět, že se od něj dočká rady třeba i v okamžiku, kdy bude chtít pojišťovně hlásit úraz. ‚Vždyť to všechno najdete na webu‘ není v takovou chvíli vizitkou pravého poradce. Poradce má dostatečné zkušenosti, finanční produkty, které nabízí, zná i z vlastního používání.“

Dnes může být finančním poradcem téměř každý. Legislativní nároky i nároky finančních institucí jsou víceméně formální, i když se kolem toho dělá docela šou. A je to škoda, protože opravdu dobrých poradců je málo, naopak je poměrně velké množství lidí, kteří pověsti finančních poradců škodí a které by bylo dobré „odfiltrovat“. Dlouhou dobu otevřeně říkám, že pokud může být finančním poradcem člověk, který teprve včera odmaturoval, nač potřebují lékaři atestace? Nebo obráceně. Nechal by se pacient operovat od lékaře, který před týdnem promoval? Asi těžko, že? I odborný růst poradce by měl být pozvolný a vrcholem by pak měl být status finančního poradce, který by zaručoval zkušenosti a jistou úroveň kvality

 

Na co se zaměřit?

Jaké je finančně poradenské minimum?

 

Čtěte dál.

 

Marek Musil, Peníze.cz

 

 


Získejte více informací

Výše zadané osobní údaje využijeme za účelem Vašeho kontaktování a poskytnutí rady, a to ve lhůtě 3 měsíců od odeslání osobních údajů. Více informací o zpracování osobních údajů našich klientů (včetně potenciálních) naleznete zde.

Sdílet stránku

Máte vypnutý javascript. Pro správné fungování stránek je třeba jej povolit.