Dost silně pochybuji, že zákonodárce měl při tvorbě zákona na mysli takovou tvrdost, která ve výsledku omezuje svobodnou volbu při výběru banky. Spíše nikomu nedošel dvojí možný výklad a teprve dnes se objevují pochybnosti.
Není mi známo, že by finanční úřad každý rok kontroloval, zda nedošlo k refinancování, tedy že by si vedl záznamy, u které banky má poplatník úvěr, a evidoval si číslo smlouvy. Praxe jednotlivých finančních úřadů může být mírně odlišná, takže co projde v Plzni, nemusí projít v Ostravě.
Faktem je, že po podání daňového přiznání má finanční úřad čas na jeho zpracování. Obvykle to trvá tak měsíc. Praktici říkají, že pokud se v této době finanční úřad neozve s požadavkem na případné doplnění či vysvětlení, zavře se nad daňovým přiznáním voda, a pokud nedojde k nějakému průšvihu či udání, nikdo již nic neřeší.
Při váhání existuje také možnost obrátit se oficiálně s dotazem na ministerstvo financí. To vám odpoví, ale zároveň pošle kopii odpovědi vašemu správci daně, takže se de facto „prásknete“, že chystáte něco nekalého.
Osobně bych asi doporučil nebát se a odečty si vždy uplatnit. Logika je na straně poplatníka, i když ne vždy logika vítězí.
1. 7. 2009, Lidové noviny