Bankovnictví: Den finanční gramotnosti jako reakce na nízkou finanční vzdělanost v Česku

V září 2011 spustila společnost Partners jako reakci na nízkou finanční vzdělanost Čechů projekt Den finanční gramotnosti. Na to, jaký přínos má projekt pro společnost odpovídá ředitelka marketingu a PR Partners Lada Kičmerová

Proč jste se rozhodli zahájit projekt Den finanční gramotnosti?

Řada našich poradců se na nás obracela s tím, že se jich klienti ptají na finanční vzdělávání. Chtěli jsme na tuto poptávku reagovat a využili fakt, že 8. září bylo vyhlášeno Mezinárodním dnem gramotnosti. To ale u nás není problém. Ve srovnání s vyspělými zeměmi se ale Češi potýkají s finanční gramotností. Proto jsme toto datum upravili na Den finanční gramotnosti.

Jak velkým problémem je finanční negramotnost v Česku ve srovnání se zahraničím?

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila v květnu 2011 výsledky svého šetření, které ukázaly, že finanční negramotnost obyvatel ČR se pohybuje v rozmezí 56 až 65 %. Vysoká byla také u našich sousedů - například v Polsku to bylo více než 65 % obyvatel, v Německu a v Maďarsku mezi 56 – 51 %.

V rámci jakých produktů dělají Češi největší finanční chyby?

Po letech, kdy se o finanční gramotnosti hodně mluví, vidíme posun v tom, že lidé už rozumějí často vysvětlovaným termínům, jako jsou například RPSN, případně rozdíly mezi bankovním a nebankovním úvěrem nebo mezi debetní a kreditní kartou. Aktuálním problémem je ale neznalost a nepochopení toho, jak jednotlivé produkty fungují a na jakých principech. V praxi se může jednat třeba o rozdíl mezi měsíčním a ročním úročením, nebo dopadem změny kurzu koruny na cenu dovolené. Tyto matematicko-logické souvislosti dělají většině populace stále problémy.

Které generace jsou na tom s finanční gramotností nejhůře?

Z našeho průzkumu z roku 2011 vyplynula překvapivá skutečnost. Velmi slabé finanční znalosti měla kupodivu mladá generace, tedy lidé ve věku 15 až 25 let. Jejich orientace ve finančních pojmech, produktech a službách byla o 27 % horší než znalosti střední generace, která představuje jejich rodiče. Příčinu vidím v tom, že mladí lidé se s těmito produkty v reálném životě příliš nesetkali, i když se o nich třeba učili ve škole. Ten, kdo své finanční portfolio nejvíce řeší je právě střední generace, proto dopadla nejlépe. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou ale senioři, kteří nejenže financím zpravidla nerozumí, ale zároveň se ukázalo, že jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem. Díky tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních prodejců.

V jakých krajích je největší problém?

Přesný výzkum v tomto směru nemáme. Z demografického rozpadu našich testů ale vyplývá, že finanční gramotnost obyvatel větších měst, s vyšším vzděláním i příjmem je lepší.

V čem je největší problém? Je to dáno vzděláním v ČR?

Ty bych musela spekulovat. Ale podle mého názoru se jedná o kombinaci tří faktorů. Prvním je 40 let komunismu, kdy se tato problematika vůbec neřešila, druhým pak neochota většiny Čechů zabývat se svými financemi hlouběji. Ten třetí je nízké vzdělání pedagogů, kteří mají výuku finanční gramotnosti na starosti. Posledně jmenovaný faktor se snažíme zvrátit a nabízíme finanční vzdělávání školám. Naše zkušenosti navíc ukázaly, že větší efekt má výuka učitelů. Dnes už se tedy poradci nezaměřují tolik na děti jako na začátku, ale na pedagogy.

Mohou přispět i banky v rámci hromadného vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti?

Určitě mohou a mnohé jistě podobné aktivity provozují. Jejich konkrétní podobu a výsledky ale neznám.

Co by banky stálo, kdyby se chtěli v rámci finanční gramotnosti více angažovat?

Z naší zkušenosti víme, že to není otázka peněz, ale spíše otázka času a ochoty lidí. V Partners podnikají stovky vstřícných poradců a manažerů, kteří věnují svůj čas vzdělávání dětí a učitelů. Zaměstnance bank si lze v rámci těchto aktivit představit jen těžko.

Nejsou finančně negramotní lidí snadným ziskem pro leasingové a úvěrové společnosti?

Určitě ano. Tímto směrem je dnes upřena extrémní pozornost. Finanční gramotnost se proto významně zaměřuje právě na půjčky, úvěry, RPSN i problémy související s dluhovou pastí. Doba ale mezitím pokročila. Nevýhodnost půjčky už dnes není zmíněna malými písmeny na konci smlouvy. Mnoho nebankovních firem se nevýhodností svých úvěrů vůbec netají, přesto si od nich určití lidé peníze stejně půjčí. Jedná se ale o naprostou menšinu. Zásadní problém české společnosti je jinde. Většina Čechů nemá potíže s dluhy, ale s tím, že neumí o svých financích uvažovat v dlouhodobém měřítku, nerozumí investování. Jejich celoživotní úspory tak často leží na běžných účtech, i když by jim mohly jinde vydělávat. Nejedná se tedy o problém několika nevhodných produktů, ale o celkové chápaní rozpočtů a o dlouhodobé plánování svých financí. V tom jim ale neporadí úředníci v bankách, kteří jim nabídnou jen produkty své banky, to je úkol finančních poradců. Naši roli ve finančním vzdělávání proto vidíme v celoživotním plánování financí s tím, že se snažíme se soustředit na mladou generaci.

Celý rozhovor najdete zde.