Ekonom: Zlato mýtů zbavené

Od vrcholu zlaté horečky uplynuly tři roky. Kdo v létě 2011 nakoupil žlutý kov, do dneška na každé unci prodělal přes 13 tisíc korun.

Jedině pořízení bytu nebo domu považují Češi za lepší dlouhodobou investici, než je nákup zlata. Zatímco uložení peněz do nemovitostí na dobu v horizontu desítek let pokládá za ideální polovina Čechů, žlutý kov upřednostňuje téměř třetina. Vyplývá to z průzkumu Ipsos, který firma provedla pro poradenskou společnost Partners. Výsledky ukazují, že ani vývoj posledních tří let, během nichž zlato ztratilo zhruba třetinu hodnoty, nevymýtilo názor mnoha lidí na žlutý kov coby výhodnou investici v jakékoli době. Více než dvě pětiny dotázaných totiž v průzkumu mince či cihličky označili za nejméně volatilní investici. Tedy uložení peněz, které podléhalo nejmenším výkyvům. Jaká je ale realita?

Velká část Čechů uvěřila katastrofickým scénářům o zhroucení evropské, či dokonce světové ekonomiky, před nímž úspory uchrání jedině nákup zlata, až v roce 2011. Cena žlutého kovu v té době už několik měsíců rostla, troyská unce vystřelila až přes hranici 1800 dolarů. Následující rok ještě i přes mírný pokles ceny nezpůsoboval investorům těžké sny. Zlom přišel v polovině roku 2012. Od té doby zlato oslabuje.

Kdo tedy nakoupil v době největší zlaté mánie, do dneška na této investici tratil téměř třetinu peněz. Konkrétně přes 13 tisíc korun na jedné troyské unci. Letos v září se totiž cena zlata pohybuje pouze mírně nad 1200dolarovou hranicí. Právě to je vyvrácením mylného předpokladu, že investice do zlata patří mezi málo volatilní: v dobách hospodářské krize ani po ní to rozhodně neplatí. Mýtus vybudovaný kolem zlata tak postupně splaskává. „Jedná se o dlouhodobě zakořeněný omyl, že zlato či nemovitosti nemohou být ztrátové a jejich ceny nekolísají. V dlouhodobém horizontu je ovšem zlato, hned za akciemi, tou nejkolísavější investicí,“ varuje investiční specialista společnosti Partners Martin Tománek.

Lze samozřejmě argumentovat také tak, že cena zlata je dnes téměř na trojnásobku hodnot ze září 2005, tedy dva roky před ekonomickou krizí. Faktem ale zůstává, že na růstu k dnešním úrovním vydělal jen nepatrný zlomek běžných investorů. Ti totiž v drtivé většině na vlnu zájmu o žlutý kov naskočili příliš pozdě, až v době astronomicky vysokých cen. Jak ostatně bývá v případě drobných investorů obvyklé. Vydělat tak – nepočítáme-li velké investiční banky a fondy – mohli pouze lidé, kteří zlato nakupují jako část portfolia pravidelně a nepodléhají módním trendům. „Zlato je, jednoduše řečeno, občas „in“ a nákup v tomto období je receptem, jak rychle ztratit peníze,“ dodává Tománek.

Důkazem tohoto faktu ostatně není jen aktuální situace. Velmi podobný scénář se odehrál v historii už mnohokrát. Příkladem může být třeba rok 1980. Na konci 70. let trpěla světová ekonomika mnoha neduhy, ropnými šoky počínaje a invazí Sovětského svazu do Afghánistánu konče. V roce 1980 proto cena zlata vyskočila na nový rekord, přes 600 dolarů za unci. Neudržela se na něm ale dlouho. „Po dosažení vrcholu v roce 1980 byla cena v klesajícím trendu po dlouhých 20 let. V nominálním vyjádření kov ztratil více než 60 procent své hodnoty v průběhu méně než osmi let,“ upozorňuje Tománek.
Doba masového zájmu o zlato postupně odeznívá a současné ceny kolem 1200 dolarů za unci jsou na rozdíl od těch z léta před třemi lety daleko výhodnější pro nákup. Zároveň ale investoři s velkou pravděpodobností nemohou očekávat, že by díky pořízení zlata v krátké době zbohatli. Jinak řečeno, kdo pravidelně ukládá část svých úspor na horší časy do žlutého kovu, může využít nízkých cen, spekulanti ale s vysokými zisky při krátkodobém držení zlata nemohou počítat. Podle mnoha analytiků totiž současná situace růstu cen zlata příliš nepřeje. „Zřetelně se blíží doba, kdy Spojené státy začnou zvedat úrokové sazby, a to by mělo obnovit trend poklesu cen. Alternativní bezpečné způsoby uložení majetku – především krátkodobé bankovní vklady – totiž opět ponesou výnos, zatímco se zlatem budou spojeny jen náklady na jeho držení,“ vysvětluje analytik České spořitelny Luboš Mokráš. Jinak řečeno – až začnou opět vynášet bankovní vklady, podstatnou část investorů to odradí od zlata, čímž vznikne tlak na pokles jeho ceny.

Ekonom: Zlato mýtů zbavené

Ekonom: Zlato mýtů zbavené