Ekonom.cz: Češi se bojí rizikovějších investic. Penzijní fondy to brzo dostane do potíží

Fondy ve třetím pilíři, tedy takzvaném doplňkovém penzijním spoření, čeká slučování. Klientům se nechce riskovat.

Třetí penzijní pilíř českého penzijního systému v jeho novém kabátě se pomalu blíží k druhým narozeninám. Oslava to ale nebude příliš veselá. Připomeňme, že v rámci reformy byly zavedeny nové, takzvané účastnické fondy, které nemají povinnost garantovat investorům přinejmenším "kladnou nulu". Tedy to, že na investicích nebudou tratit. Portfolio manažeři fondů tak mají volnější ruce při investování a dlouhodobě mohou přinést mnohem zajímavější výnosy než strategie založená čistě na státních dluhopisech. Nových fondů založily penzijní společnosti celkem více než třicet. Z tohoto počtu je část povinných konzervativních, jejichž spuštění ukládá zákon. Zbytek může investovat odvážněji. Klienti si tak mohou vybrat podle svého věku a rizikového apetitu. Jak si zatím vybírají?

Účastnické fondy vykazovaly ke konci srpna čistá aktiva zhruba 3,1 miliardy korun. Skoro 60 procent z toho nateklo do... chvilka napětí... povinných konzervativních, tedy nejméně vynášejících. Další konzervativní fondy, které investují opět převážně do dluhopisů, přitáhly za stejnou dobu 24 procent majetku. A teprve zbylých 18 procent peněz bylo vloženo a investováno do vyvážených či dynamických fondů. Opět se tak ukazuje pověstná konzervativnost českých investorů. V tomto případě je navíc ještě zesílená státní podporou - při sjednávání smlouvy je investiční strategie až na druhém místě, prioritní je dostat 230 korun měsíčně. Většina úspor v penzijních fondech tak je investována v českých státních dluhopisech, a to v době rekordně nízkých výnosů do splatnosti. Část dynamičtějších fondů proto bude mít problém splnit ke konci roku zákonný limit, a to nejméně 50 milionů korun pod správou. Pravděpodobně budou kvůli tomu muset být sloučeny buď v rámci jednoho správce, nebo navzájem.

Jistě, riskovat není vždy vhodné. Málokterý systém penzijních fondů je ale tak moc konzervativní. Dá se debatovat, jestli je optimální podíl akcií na třicetiletém investičním horizontu 30 procent, nebo 90 procent. Zjevně to ale není 0 procent. Otázka je, kam fondy posunou novou návrhy vládní důchodové komise. Nejnověji je na stole možnost definovat příspěvky účastníků podobně jako v rušeném druhém pilíři procentem ze mzdy. Státní příspěvek by pak nebyl stanoven jako pevná částka, ale ve vazbě na příspěvek klienta. Klienti by tak i při úložkách nad 1000 korun měsíčně dosáhli vyššího efektivního výnosu než dnes, což by jistě bylo příjemné. Odbyt státních dluhopisů do fondů by byl zajištěn. Jen ta smysluplná investiční strategie by mohla opět zůstat stranou.

Originál článku: http://ekonom.ihned.cz/c1-62784160-cesi-se-boji-rizikovejsich-investic-penzijni-fondy-to-brzo-dostane-do-potizi

 

 


Máte vypnutý javascript. Pro správné fungování stránek je třeba jej povolit.