Finanční barometr Partners: Zlato lidé považují za bezpečnou a výnosnou investici

Zlato společně s nemovitostmi považují Češi za nejvhodnější dlouhodobou investici. Nemovitost by jako ideální zvolil každý druhý Čech, zlato by si vybralo 28 procent odpovídajících, vyplývá to z Finančního barometru Partners realizovaného přes Instant Research od Ipsosu, viz graf 1. Investice do zlata je pak podle Čechů (43 procent) tou nejméně kolísající, 23 procent si totéž myslí o nemovitostech, více graf 2.

„Jedná se o dlouhodobě zakořeněný omyl, že zlato či nemovitosti nemohou být ztrátové a jejich ceny nekolísají. Na dlouhodobém horizontu je zlato, hned za akciemi, tou nejkolísavější investicí. Ostatně je tomu pouhých osm let, co na americkém trhu praskla nemovitostní bublina a ceny doslova přes noc spadly o tisíce dolarů. Ale podle výzkumu to vypadá, že na to Češi už zapomněli,“ vysvětluje Martin Tománek, investiční specialista Partners. „Každý desátý odpovídající potom považuje za nejlepší dlouhodobou investici dluhopisy. Tady se někteří patrně dopouštějí jedné ze základních chyb, která spočívá v lpění na nedávných trendech. Dluhopisy obecně byly v minulých letech skutečně velmi dobrou investicí, ovšem to bylo dáno především setrvalým poklesem úrokových sazeb, které jsou v současnosti na historických minimech.“

Češi si idealizují i průměrný dlouhodobý výnos zlata, nejčastěji se domnívají, že se pohybuje mezi 3 až 5 procenty nad inflací. Uvedlo to 39 procent respondentů. „Každý pátý Čech si dokonce myslí, že je to mezi 6 až 10 procenty,“ podivuje se Martin Tománek. Přitom z dlouhodobého hlediska se výnosnost pohybuje na úrovni inflace, respektive zhruba do jednoho procenta nad inflací. To podle výzkumu vědělo 11 procent odpovídajících, viz graf 3.

„Na dlouhém horizontu jsou nejvýnosnější akcie. I státní dluhopisy, tradiční investice konzervativních investorů, přinesly vyšší reálný výnos než zlato,“ uvádí Tománek. V loňském roce bylo zlato dokonce vysoce ztrátové, propad činil 26 procent.

Češi by zlaté mánii podlehli celkem snadno

Pokud by Češi měli volný milion korun, tak by zlato jako investici volilo 22 % respondentů jen v případě, že by bylo za zajímavé ceny a do budoucna by byl jistý jeho růst, viz graf 4. Každý pátý Čech (21 %) se pak domnívá, že by částku investoval do různých typů investic, zlato by v nich hrálo důležitou roli. „Smutné je, že dvacet procent Čechů se domnívá, že investovaný milion by se jim vyplatil a považují zlato za skvělou investici, která nikdy neztratí svou hodnotu, což vůbec neodpovídá realitě,“ nesouhlasí Martin Tománek. „Že je zlato volatilní a jeho cena se v čase může dramaticky měnit, dokazuje historický vývoj. V roce 1980 cena zlata dosáhla svého předchozího vrcholu. Jen v prvních dvou obchodních dnech v lednu 1980 vzrostla cena zlata skokově o 110 dolarů na 634 dolarů. Zlatá mánie většinou přímo souvisí s ekonomicko-politickým vývojem ve světě. Koncem 70. let panovala ve světové politice i ekonomice značná nejistota: ropný šok, dvouciferná míra inflace v USA, dokonce i v tomto ohledu velmi citliví Němci se potýkali s vysokou inflací, invaze SSSR do Afghánistánu, krize amerických rukojmí v Teheránu,“ vyjmenovává investiční specialista Partners.

Cena zlata se však na maximech nedržela dlouho: Po dosažení vrcholu v roce 1980 byla cena v klesajícím trendu po dlouhých dvacet let. V nominálním vyjádření kov ztratil více než 60 % své hodnoty v průběhu méně než osmi let. Tománek doplňuje: „Dalšího vrcholu dosáhlo zlato před třemi lety, kdy se cena blížila hranici 2000 dolarů za unci. Od té doby panuje výrazná korekce. Zlato tedy jednoznačně nelze považovat za stabilní a bezpečnou investici a lze jej doporučit pouze jako malý doplněk celkového portfolia.“

Sedm důvodů, proč by zlato mělo být jen okrajovou investicí

  1. Zlato investorovi nepřináší žádný pravidelný příjem, na rozdíl od akcií a dluhopisů, kde jsou dividendy a kupony.

  2. Zlato není žádný 100% dlouhodobě bezpečný přístav. Je pravda, že v období velkých otřesů zlato určitým bezpečným přístavem je, neboť vždy bude mít nějakou hodnotu. Funguje tedy jako určitá pojistka pro případ extrémních událostí. Výzkumy různých psychologů ukazují, že lidé mají poměrně silnou tendenci přikládat příliš velkou váhu velmi nepravděpodobným událostem, jako jsou například vážné hospodářské krize ve 30. letech 20. století a ta v roce 2008.

  3. Zlato není nepostradatelnou součástí portfolia. Investor, který chce snížit riziko svého portfolia, může zařadit státní dluhopisy (ty mají nízkou korelaci s akciemi). Učebnicovým příkladem je krizový rok 2008: krach akcií, nicméně ceny státních dluhopisů (např. USA) výrazně stoupaly.

  4. Behaviorální argument: mnoho investorů kupuje zlato za příliš vysoké ceny, je prokázáno, že investoři houfně nakupovali v roce 1980 a 2011 a taková investice se nemůže vyplatit. Zlato je jednoduše řečeno občas „IN“ a nákup v tomto období je zpravidla receptem, jak rychle ztratit peníze. 

  5. S nákupem fyzického zlata jsou spojeny nemalé náklady. Investoři musí počítat s marží producenta (rafinerie) a prodejce a s přepravními náklady. V poslední době si určitou popularitu získaly i spořicí programy do zlata, s nimiž je ale zpravidla spojen vstupní poplatek. Dále jsou zde náklady související s bezpečným skladováním zlata. Pokud se investor rozhodne pro skladování v trezoru, musí počítat s náklady typicky v rozmezí 0,5 až 1 % hodnoty zlata ročně.

  6. Obecně řečeno může být zlato doplňkem investičního portfolia (i malá váha v portfoliu, řekněme 5 %, může snížit volatilitu portfolia jako celku a zajistit ho pro případ velmi negativního vývoje).

  7. Pokud někdo zlato do portfolia chce zařadit kvůli diverzifikaci, může zvážit nákup burzovně obchodovaného fondu (ETF), který drží fyzické zlato. Takové fondy mají velmi nízké náklady, obchoduje se s nimi na burze a investor neřeší otázku skladování. Neplatí žádnou marži prodejci, která může být dvouciferná. Toto řešení má jedinou nevýhodu – pokud se svět zhroutí, bude lepší mít zlato fyzicky doma.

Informace o průzkumu: Výzkum byl realizován formou on-line dotazování prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro společnost Partners na reprezentativním vzorku populace, ve věku od 18 do 65 let (dle regionu, kraje, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání) v červnu 2014. Velikost základního souboru byla 1050 respondentů.

Grafy k výzkumu

 

Graf_1_zlato

 Graf 2 - zlato

Graf 3 - zlato

Graf 4 - zlato

Pro více informací kontaktujte:

Viola Baštýřová, Partners, viola.bastyrova@partners.cz, tel.: 776 21 05 99

Partners se v roce 2009 stali největší finančněporadenskou firmou v České republice a v roce 2013 překročil obrat společnosti 1,3 miliardy korun. Do skupiny Partners patří i projekty Partners bankovní služby, Partners Akademie, Partners Media a Partners investiční společnost. Zásluhu na úspěchu poradenství Partners má především objektivita, nabídka exkluzivních produktů a pečlivá příprava a vzdělání finančních poradců Partners. Odborníci a analytici Partners v čele s Pavlem Kohoutem, Alešem Tůmou a Josefem Uchytilem či Davidem Kučerou publikují v předních českých médiích i na finančním webu Finmag a portálu Peníze.cz. Od roku 2008 do konce roku 2010 se vybraní poradci účastnili pořadu České televize Krotitelé dluhů. V roce 2011 Partners vyhlásili 8. září Dnem finanční gramotnosti a spustili projekt pod stejným názvem ve spolupráci s organizací UNESCO. V roce 2012 expandovali na polský trh, rozšířili distribuční síť o franšízy Partners market a jako první finančněporadenská společnost zavedli investiční poradenství. V roce 2013 se stali nositeli prestižního titulu Ruban d’Honneur v soutěži European Business Awards a v roce 2014 získali též ocenění Czech Superbrands.Partners zkrátka znamená: „Finanční poradenství jinak“.