Životní zkušenost Tomáše Grosse

Poté co přežil vlastní smrt, se mu v hlavě rozsvítilo

Dnes sedmadvacetiletý Tomáš Gross působí jako úspěšný ředitel finančně poradenské společnosti Partners. Před devíti lety se ale jeho život doslova z minuty na minutu zastavil a všechno mohlo být jinak. V osmnácti letech ho na přechodu srazila dodávka. Lékaři mu moc šancí nedávali, dlouho ležel v kómatu. Nakonec přežil, ale už to nebyl ten starý, dobrý Tomáš. Sám říká, že po těžké autonehodě se mu v hlavě rozsvítilo.

Extrovert, sportovec, lamač dívčích srdcí, frontman punkové kapely, záškolák, tím vším byl Tomáš Gross před osudným dnem, kdy ho na cestě ke státní maturitní zkoušce na přechodu pro chodce srazil náklaďák. Změnilo ho to a přehodnotil svůj dosavadní život. Přiznává, že je od té doby vážnější, zodpovědnější a že už s ním není tak velká sranda jako dřív. „Vrátil jsem se zpátky taky díky přítelkyni, která nehodu viděla a stála při mne po celou dobu, co jsem byl na nemocničním lůžku,“ vzpomíná Tomáš: „Najednou jsem začal přemýšlet o budoucnosti, o tom, jak zajistit rodinu, čeho chci v životě dosáhnout, jakou kariéru budovat. Do té doby byl zvyklý žít doslova z hodiny na hodinu.“ Tomáš si šel tvrdě za svým a jeho snaha se mu vyplatila. Dnes řídí tým sedmdesáti pěti lidí. „Nevěřím na štěstí, ani na smůlu. Aby člověk dosáhnul úspěchu, musí tvrdě pracovat. Ta nehoda byla možná nepozornost, možná shoda náhod a možná to byl dar. Do té doby jsem neměl vztah delší než měsíc, teď jsme spolu s přítelkyní devět let. Živím se tím, co mě baví. Naučil jsem se, že jsem svým myšlením schopen ovlivnit svět kolem sebe. Přišel bych na to i bez nehody, ale určitě by to trvalo déle, mnohem déle,“ vypráví Tomáš Gross.

Student chytil svoji šanci

Ještě se ani pořádně nezotavil a přijali ho na Univerzitu v Hradci Králové. Protože mu jako studentovi scházely peníze, rozhodl se při studiu začít pracovat. „Měl jsem dobře rozjetý přijímací proces u T-Mobile, kam jsem se chtěl dostat jako řadový operátor s vyhlídkou, že se možná za pět, deset let vypracuji na manažerskou pozici. Právě ve chvíli, kdy jsem čekal, až mě připustí k dalšímu kolu pohovoru, mi zazvonil telefon. Volal mi manažer společnosti Partners, zda bych neměl zájem o práci,“ vzpomíná Tomáš. Dnes je to Tomášův nadřízený. „Na pohovor do Partners jsem přišel ve špatné košili a ještě horších džínách, na všechno jsem odpovídal zaručeně špatně, ale jedna věc mi v paměti utkvěla dodnes. Věta, že jediná jistota, kterou mi mohou nabídnout je, že svou kariéru budu mít jen a jen ve svých rukách. Zavolal jsem do T-Mobile, že už nepřijdu. Do roka jsem se stal manažerem, za tři a půl roku ředitelem,“ vypráví Tomáš, který si ve svých sedmadvaceti letech splnil svůj sen - finančně zabezpečil svou rodinu, a uzavírá: „Příležitost změnit život přichází často nečekaně. Je na každém z nás, jak ji dokážeme využít. Myslím, že mne se ji povedlo využít na jedničku.“

Tomáš Gross